Podporuji nadaci

Žiji sama se svými 2 dcerami, z nichž starší Emilka má 14 let. Emilka je šikovná a talentovaná, nyní však potřebuje rovnátka. Moje příjmy pokrývají pouze základní náklady na bydlení a jídlo pro dcery a mě. Intenzivně hledám druhou práci, abych zvládla finanční nároky, ale zaplacení rovnátek pro Emilku je nad mé současné finanční možnosti. Proto se obracím na dárce s prosbou o pomoc.

Datum nasazení horní čelisti rovnátek pro Emilku je 15. listopadu 2023, a cena za tuto ortodontickou službu činí 15 700 Kč. Tato částka je pro mě v současné době nedostupná. Emilka má kvůli svým zubům sníženou sebedůvěru a často se stydí za svůj úsměv. Věřím, že rovnátka jí pomohou získat zdravý a krásný úsměv a vrátit jí sebedůvěru.

Emilka je milá dívka, která má ráda sport a doma se stará o své koťátko. Díky vám bychom mohli Emilce zajistit ortodontickou péči, kterou potřebuje, a pomoci jí získat úsměv, který si zaslouží. Váš dar by ovlivnil celý život Emilky a pomohl jí cítit se sebevědoměji a šťastněji.

Žiji sama se svými dvěma dcerami v sociálním bytě. Dcery jsou dvojčata a bojují se stejnými zdravotními obtížemi.

Johanka je moc hodná a trpělivá mladá slečna, která ráda kreslí, staví lego a učí se anglicky. Má autismus a svalovou dystrofii, která ji v současné době hodně trápí.

V pubertě se začal Johančin zdravotní stav rychle zhoršovat. Dříve ráda jezdila na kole nebo na koloběžce, poslední roky se ale pohybuje jen na vozíku, jinak leží. Musím jí pomáhat s běžnými denními úkony, jako je česání, umývání nebo oblékání.

Na Johančinu nemoc neexistuje žádná léčba. Snažíme se tak aspoň zmírňovat příznaky pomocí rehabilitací. Máme radost, že jsme se dostaly ke skvělému rehabilitačnímu týmu. Johanka na rehabilitace moc ráda jezdí, pomáhají jí jak fyzicky, tak i psychicky.

Rehabilitace bohužel nejsou hrazeny pojišťovnou a já na jejich úhradu nemám dost peněz. Pomozte nám, prosím.

Jsme rodiče tří synů, nejstarší Daniel (bude mu 15 let) je od narození těžce postižený. Daniel nechodí, nedokáže se ani postavit a nemluví. Pohybuje se pomocí invalidního vozíku a pouze s doprovodem. Současný vozík je už malý, a proto musíme pořídit vozík nový a větší. Zdravotní pojišťovna však hradí pouze část ceny.

Dany byl předčasně narozený (31 týden), má dětskou mozkovou obrnu, těžkou mentální retardaci, atypický autismus a epilepsii.

Invalidní vozík je pro syna důležitou, každodenní pomůckou, bez níž se vůbec nedostane ven z domu do školy, k lékaři a na jeho oblíbené procházky.

Dany má rád výlety a procházky, zvířata, rád si kreslí, hraje si s legem.

Jsem maminka 6 letého kloučka, který odmalička statečně bojuje s dětskou mozkovou obrnou. Františkovi kvůli této nemoci chybí 1/4 mozku a není schopen používat levou ruku a nohu. Kromě toho ho trápí také oční strabismus, opožděný vývoj řeči a středně těžká mentální retardace.

Františkovi nejvíce pomáhají intenzivní neurorehabilitační léčby, na které pravidelně dojíždíme do centra Hájek. Jsou pro něj velice důležité a hlavně opravdu fungují. Podle lékařů měl být syn doživotní slintající ležák, ale právě díky těmto rehabilitacím dokáže sám chodit a celkem i hezky mluví. Kdybychom na ně přestali dojíždět, tak by se Františkův stav zhoršil (ochably by mu svaly, zkrátily se šlachy) a mohl by skončit na vozíku.

Jsem sice pracující, ale rehabilitace pro syna přesto bohužel nejsem schopna sama platit. Pojišťovna ani stát na ně nepřispívají, a tak jsem se rozhodla se s prosbou o pomoc obrátit na vás. Za každý příspěvek na tyto neurorehabilitace bychom byli opravdu moc vděční a předem z celého srdce děkujeme.

Jsem rozvedená maminka dvou dětí, s kterými žiji sama. Kromě Naděnky mám ještě mladšího syna, který jako dítě bez zdravého sourozence také vyžaduje hodně mé pozornosti a péče.

Naděnka má hudební talent, ráda hraje na klavír. Také ráda jezdí na kole (v tandemu) a leze po cvičných stěnách. Od narození je ale nevidomá. Později se ukázalo, že trpí také poruchou autistického spektra a má lehčí až střední mentální retardaci.

Vzhledem k tomu, že jsem samoživitelka a musím zajistit příjem rodiny, jsou pro mě vždy velkou výzvou prázdniny. Přestože je Naděnce již 15 let, nemůže kvůli svým zdravotním potížím trávit prázdniny na běžných táborech pro děti, a proto pro ni musím na většinu času zajistit celodenní hlídání. Spoustu věcí zvládne, ale není schopna dělat věci samostatně a bez pokynů, také hůře komunikuje. Proto je potřeba jí při mnoha činnostech asistovat a dohlížet na ni.

Zajistit hlídání přes léto je ale velmi finančně náročné. Proto se na vás obracím s prosbou o pomoc. Za každý příspěvek bych byla skutečně velmi vděčná a předem moc děkujeme.

Jsem maminka Lucinky. Naše dcera krátce po svých 5. narozeninách onemocněla akutní lymfoblastickou leukémií. Než se nám podařilo nemoc odhalit, stihla Lucince leukémie napadnout mnoho orgánů (páteř, bříško, srdíčko, játra i plíce). Lucy přestala chodit, krvácela do bříška, měla zavedenou sondu a potřebovala kyslík. Měsíc po zahájení léčby nastalo i kardiální selhávání.

Lucinky stav se zlepšuje, ale oproti svým vrstevníkům jako předškolačka je pozadu. Postupně se však snaží vše dohnat. Léčba zatím zabírá, i když je ještě více polovina před námi. Momentálně se Lucy špatně dýchá zápolí s nepříjemným kašlem a stále se vracejícími virózami. Věříme že odvlhčovač a čistička vzduchu by jí moc pomohli.

Lucy je veselá holčička, která ráda maluje a učí se novým věcem.

Charlottka je má milovaná dcera. Moc ráda se učí novým věcem a baví jí skládat různé skládačky, které ji nutí přemýšlet. Její maminka o ni od jejího narození nejeví žádný zájem, starám se tak o ni sám s pomocí své matky.

Charlottka se narodila velice předčasně, již v 24. týdnu těhotenství. Má dětskou mozkovou obrnu a autismus, nemluví, má problémy s pohybem. Nedávno absolvovala vážnou operaci mozku, po operaci se stále ještě vzpamatovává.

Snažím se Charlottce dopřát vše, co si přeje a potřebuje a dělat co nejvíc pro to, aby se zlepšoval její zdravotní stav. To, co teď Charlottka potřebuje nejvíc, jsou neurorehabilitace a logopedie, které by jí pomohly zlepšit pohybové schopnosti a rozvíjet mluvení. Zaplatit tyto terapie z jednoho platu je ale bohužel nad mé možnosti. Pomozte mi, prosím.

Miky se narodil jako normální zdravé miminko. Vyvíjel se stejně jako běžné děti, začínal mluvit a byl velmi společenský. V roce a půl se najednou vše změnilo. Miky přestal komunikovat, reagovat na oslovení, žil ve vlastní bublině. Ve třech letech dostal diagnózu dětský autismus.

Miky žije s rodiči a starším bráškou. Maminka musí veškerý čas věnovat péči o Mikyho. Aby ho podpořila v jeho vývoji, začala s ním chodit na terapie. Miky jich za sebou má již pět a maminka na něm vidí pokroky. „Jeho kontakt s ostatními lidmi a komunikace se pomalinku lepší. Všimli jsme si, že se mu zlepšil oční kontakt,“ říká maminka.

Rodina by Mikymu dopřála před nástupem do školky co nejvíc terapií, aby byl na přechod do nového prostředí co nejlépe připravený. Terapie jsou ale velice nákladné. Rodině by obrovsky pomohl váš příspěvek.

Nelinka je veselá 9letá školačka, která ráda plave, maluje a jezdí na kole. Na první pohled vypadá stejně jako ostatní děti, avšak má těžkou vývojovou dysfázii a ADHD. Bojuje především s porozuměním a nerovnoměrným vývojem.

Ačkoliv Nelinka chodí již od 3 let na logopedii, komunikační terapii a mnoho dalších podpůrných aktivit, lepší se její schopnost porozumět řeči jen pomalu. Přesto se dívka nevzdává a každý, byť sebemenší posun, je pro celou rodinu vždy velikým darem.

V rozvoji řeči Nelince pomáhají nejvíc komunikační terapie. Probíhají individuálně v centru pro děti s autismem, kde se neverbálním dětem umí věnovat a dokáží je naučit vše, co potřebují.

Rodiče už po tolika letech nemají finanční rezervy na zaplacení dalšího kola terapií, a proto vás teď žádají o finanční pomoc.

Malému Adámkovi je osm let, miluje lidi a má rád dobré jídlo. Chlapeček má ale vzácný genetický syndrom, který od jeho narození limituje jeho správný vývoj. Jeho nadějí na větší soběstačnost je intenzivní rehabilitační pobyt v lázních.

„O Adámkově odlišném vývoji vím už od jeho osmi měsíců, kdy se ještě sám neotočil na bříško. Problém se prohluboval a tím víc jsem hledala cestu jak mu maximálně pomoci. Začal kolotoč hledání odborníků, lázní, soukromých klinik,“ začíná vyprávění milující maminka.

„Podle genetiky měl být Adam ležáček na hadičkách, ale díky časté dřině na rehabilitacích dokáže svižně lézt, dostat se do vysokého kleku a díky gestům a obrázkové komunikaci si říci a ukázat co chce. Miluje lidi, miluje jídlo a život.“

Rehabilitace a intenzivní terapie v Centru Hájek jsou Adámkovou velikou nadějí na lepší život. Maminka se ze všech syn snaží Adámkovi pomoci všemi dostupnými možnostmi, aby měl naději na kvalitní život. Taková péče je ale velmi náročná po fyzické, psychické i finanční stránce.

Svým příspěvkem umožníte Adámkovi zúčastnit se důležitého rehabilitačního programu, díky kterému se může posunout zase o kousek vpřed.

Davídek měl první záchvat 37 hodin po porodu. Od té doby měl záchvaty několikrát za hodinu. Nakonec se ukázalo, že má Ohtaharův syndrom (typ epilepsie), postižení mozku s epilepsií, těžké oslabení svalů a výrazně opožděný vývoj.

Lékaři dávali Davídkovi půl roku života. Jeho další prognóza byla výživa sondou – později PEG, podpora dýchání a jiné hrůzy.

Prognóza lékařů se naštěstí nenaplnila. Prozatím Davídek svůj boj o život vyhrává. Budou mu 4 roky a děláme vše pro to, aby měl radost ze života. Momentálně je Davídek bez sondy (nedošlo ani na PEG), naučil se jíst lžičkou a pít z láhve. Davídek však vyžaduje péči 24/7 a nemůže zůstat bez dozoru. Často má otočený režim, ve dne spí a v noci se dožaduje pozornosti. Nesedí, neleze, nechodí, občas se přetočí na bříško, ale už se neumí přetočit zpátky.

Pomalu trénuje držení hlavičky, ale zatím se to daří hlavně během neurorehabilitací, ve speciálním oblečku pod dohledem fyzioterapeutky. Proto bychom vás rádi požádali o pomoc, aby se mohl Davídek dále rozvíjet.